Co dělá kancelář s vaším mozkem?

Denní světlo, výhled do zeleně, tvary nábytku i velikost místností mohou ovlivňovat, jak se v práci cítíme a jak se dokážeme soustředit. Steelcase představuje poznatky z neuroarchitektury, které ukazují, proč při navrhování kanceláří věnovat pozornost i zdánlivým detailům.

Poslední roky jsme věnovali hodně času debatám o tom, odkud lidé pracují. Z domova, z kanceláře, nebo v hybridním režimu? Kolik dní mají být společně a jak nastavit flexibilní pracovní dobu?

Vedle toho si zaslouží pozornost ještě jedna otázka: co s lidmi dělá samotné prostředí, ve kterém pracují?

Výzkumy Isabelle Sjövall, Cleo Valentine a dalších odborníků z výzkumného institutu RISE Research Institutes of Sweden, představené ve speciální zprávě Steelcase Work Better, zkoumají souvislosti mezi prostředím, pozorností, stresem, kreativitou a myšlenkovým výkonem. Patří do rozvíjejícího se oboru neuroarchitektury, který se zabývá tím, jak fyzický prostor působí na mozek a lidské chování.

Pro firmy, jejichž práce stojí na schopnosti učit se, rozhodovat a řešit složité problémy, mají tyto poznatky praktický význam. Světlo, proporce místnosti nebo kontakt s přírodou mohou ovlivňovat náš pracovní den, aniž bychom si jejich působení uvědomovali.

1. Denní světlo pomáhá tělu udržovat rytmus

Přirozené světlo patří k podnětům, podle kterých tělo řídí svůj denní rytmus. Ten souvisí s bdělostí, energií i celkovou pohodou. Přístup k dennímu světlu tak zasahuje mnohem dál než k příjemnému pocitu z prosvětlené místnosti.

Výzkumy představené ve zprávě spojují působení denního světla také s regulací stresových hormonů.

V českých podmínkách stojí za pozornost zejména podzimní a zimní měsíce, kdy je přirozeného světla méně. Při plánování dispozice proto dává smysl promyslet, kdo se k němu během dne skutečně dostane. Pokud místa u fasády zabírají především uzavřené zasedací místnosti, lze zvážit jiné uspořádání.

Co z toho plyne: Denní světlo by mělo být dostupné co největší části týmu.

2. Kontakt s přírodou může pomáhat s regenerací

Výzkumy napříč obory opakovaně ukazují přínosy kontaktu s přírodou. Studie citované ve zprávě zjistily, že i krátký pobyt v zeleni může snižovat aktivitu v oblastech mozku spojených se stresem a strachem. Pozorování přírodního prostředí bylo také spojeno s větším pocitem klidu a příznivými změnami mozkové aktivity.

Tyto poznatky pomáhají vysvětlit zájem o biofilní design, tedy navrhování prostředí, které podporuje spojení člověka s přírodou.

V kanceláři lze začít třeba zpřístupněním výhledu do korun stromů nebo vytvořením místa pro krátkou přestávku u okna. Součástí návrhu mohou být také rostliny a přírodní materiály, které pomáhají propojit interiér s přírodou.

Co z toho plyne: Při navrhování kanceláře myslete i na místa, kde si lidé mohou odpočinout od mentální zátěže.

3. Oblé tvary mohou působit klidněji

Na různé tvary nereagujeme vždy stejně. V několika studiích bylo prostředí se zaoblenými stěnami, nábytkem a architektonickými prvky spojeno s nižší stresovou reakcí než prostředí, ve kterém převládaly ostré úhly a hrany.

V jedné ze studií účastníci v prostoru s oblými tvary uváděli lepší náladu, měli nižší tepovou frekvenci a dosahovali lepších výsledků v kreativních úkolech. Výzkumníci přitom dál zkoumají, proč tyto reakce vznikají a za jakých podmínek se projevují.

Při výběru vybavení proto stojí za pozornost i tvar stolů, křesel nebo prostorových předělů. Například v odpočinkové zóně mohou zaoblené prvky přispět k příjemnějšímu vnímání celého prostředí.

Co z toho plyne: Tvary jsou jednou z vrstev návrhu, která může ovlivnit, jak se lidé v prostoru cítí.

4. Prostor potřebuje vzdušnost i možnost soukromí

Stísněné prostředí může zvyšovat stresovou reakci. Větší objem místnosti, vyšší stropy a pocit otevřenosti byly naopak ve výzkumech často spojeny s nižší mírou stresu.

Při použití těchto poznatků záleží na konkrétní situaci. Lidé mají různé preference a jejich potřeby se mění podle úkolu i momentálního rozpoložení. Otevřený prostor může vyhovovat společné práci, zatímco při náročné analýze člověk ocení klidnější, uzavřené zázemí.

Pro kancelář z toho vyplývá potřeba nabídnout několik typů prostředí. Vedle společných pracovních ploch mohou sloužit menší místnosti pro soustředění, zázemí pro telefonování nebo klidnější místa pro individuální práci. Důležitá je také možnost je skutečně využít, když jsou potřeba.

Co z toho plyne: Dejte lidem možnost vybrat si prostředí podle práce, kterou právě dělají.

5. U osvětlení záleží i na tom, co vědomě nevnímáme

Příliš tmavé místnosti si všimneme snadno. Některé vlastnosti umělého osvětlení ale mohou působit méně nápadně.

Zpráva upozorňuje na výzkumy blikání některých zářivkových a LED svítidel. U části lidí bylo spojeno se zvýšenou mozkovou aktivitou, větším rozšířením zornic a pomalejším čtením, přestože si ho nemuseli vědomě uvědomovat.

Při výběru osvětlení proto stojí za to hodnotit vedle intenzity také kvalitu světla a jeho vhodnost pro konkrétní činnost. Praktickým krokem může být odborné posouzení stávajících svítidel nebo možnost upravit osvětlení jednotlivých pracovních míst podle potřeb uživatelů.

Co z toho plyne: Kvalita osvětlení patří mezi podmínky pro pohodlnou práci a zaslouží si pozornost při návrhu i provozu kanceláře.

Lepší pracovní den může začít drobnou změnou

Neuroarchitektura nabízí další způsob, jak přemýšlet o pracovním prostředí. Pomáhá zkoumat, jak každodenní kontakt s prostorem souvisí s pozorností, regenerací a schopností pracovat.

Cleo Valentine z institutu RISE upozorňuje především na dlouhodobé působení prostředí. Podstatné je i to, co s člověkem dělá opakovaná zkušenost se stejným prostorem po řadu let, zvlášť když nemá možnost ho změnit nebo pojmenovat, proč se v něm necítí dobře.

Pro firmy to může být podnět k revizi několika běžných rozhodnutí. Dostane se denní světlo k pracovním místům? Mají lidé kam odejít, když potřebují klid? Nabízí kancelář příjemné místo na přestávku? A vyhovuje jim osvětlení?